NÁCVIK JEDNOTLIVÝCH PŘEKÁŽEK
Chcete-li, aby agility Vašeho psa opravdu bavilo, musíte v něm od začátku vzbudit dojem, že na světě neexistuje větší zábava, než je agility. S pejskem si proto během výcviku hodně hrajte (zejména jde-li o štěně) a hlasitě se radujte z každého (byť jen malého) pokroku. Psa odměňujte jeho oblíbenou hračkou nebo pamlskem. Nezapomeňte, že méně je někdy více a že krátké výcvikové lekce plné radosti dají Vašemu psovi mnohem více, než dlouhý nudný nácvik.
Učíte-li psa novou překážku, zjednodušte její překonání, jak jen to jde. Zejména začínající pes by neměl zažít na překážkách nic nepříjemného. Už malé štěňátko můžete seznámit s tunely, skokovkami s latí nízko u země a kladinou. Dbejte ale, abyste štěňátko od výcviku neodradili třeba tím, že spadne z kladiny. S nácvikem fyzicky náročnějších překážek (áčko, houpačka) raději počkejte až do doby fyzické dospělosti Vašeho psa. U malých plemen to bývá kolem šestého až osmého měsíce věku, u středních kolem desátého a u velkých plemen až po jednom roce věku psa. Obvykle není kam spěchat, začít se dá i v několika letech. Psa mladšího jednoho roku nenechte skákat obvyklou výšku skokovek, laťku raději snižte.
Rozmyslete si dopředu, jaké povely budete používat - nejčastěji užívané povely jsou uvedeny v závorce u každého názvu překážky. Vyberte si pouze jeden povel pro každou překážku a ten používejte stále, jen tak si pes spojí příslušnou překážku s povelem. Zvolené povely by si neměly být podobné - např. na povel "stůl" se mnohý pes zastaví, zná-li povel "stůj". (Pro stůl se používají povely Tisch, Nahoru, Na stůl, Místo, Stolek - ale i zmíněné Stůl).
Ukazujte tou rukou (nataženou!), která je blíže ke psu. Voďte psa střídavě po pravé i levé ruce. Nezapomínejte dávat od počátku před překonáním překážky psovi zvolený povel. Všimněte si, že pes reaguje na pohyb psovoda více než na slovní povel. Využijte toho při tréninku a pomozte psovi do správného směru nejen výrazným pohybem ruky, ale i celého těla.
Skokové překážky (Hop): Požádejte někoho, aby Vám psa podržel jeden až dva metry před překážkou (u malých psů stačí menší vzdálenost). Laťku dejte zprvu tak nízko, aby ji pes neměl tendenci podlézt. Stoupněte si za překážku čelem ke psu a psa přes ni zavolejte. Jakmile pes překážku překoná, ihned ho odměňte a dejte najevo svou velkou radost nad tím, jak je šikovný. Cvik několikrát zopakujte. Postupně přejděte k tomu, že Vy i pes budete stát před překážkou, dáte psovi povel, společně vyběhnete směrem k překážce a pes překážku překoná.
Na skok daleký (Hop, Hopla) je třeba nechat psa více rozběhnout a zpočátku skok neroztahovat do plné délky. Obdobně se cvičí i proskokový kruh (Skrz, Hop, Kruh).
Tunely (Skrrz, Tunel, Dolů): Pevný tunel nastavte do přímého směru a zkraťte na nejmenší možnou délku. Požádejte jinou osobu, aby Vám psa podržela u ústí tunelu a lákejte psa skrz tunel (nezapomeňte přitom používat povel!). Až si pes na tunel zvykne, natáhněte tunel na celou délku. Stejně jako u nácviku skokových překážek přejděte postupně k tomu, že budete vybíhat spolu se psem k ústí tunelu a do tunelu jej na povel vyšlete. Aby se pes v tunelu neotáčel a nevracel se, musí ho na konci tunelu čekat něco příjemného, tedy buď Vy (takže běžíte podél tunelu tak, abyste na jeho konci byli, alespoň v počátcích, rychleji než Váš pes), anebo odměna (hračka nebo pamlsek). Je dobré nejprve psa naučit s jistotou překonávat pevný tunel, rovný (natažený) i úplně zahnutý (třeba do tvaru písmene "U"), a teprve poté přistoupit k nácviku látkového tunelu.
U látkového tunelu zpočátku zvedněte látku (je lépe, když poprosíte někoho o pomoc), protože pes vlastně vůbec nevidí, kam jde. Postupně látku zvedejte méně a méně, až si pes zvykle běžet přímo dopředu, aniž by mu vadil zakrytý výhled. Při nácviku látkového tunelu je důležité, aby pes v látkové části neuhýbal do stran, protože by se mohl v látce zamotat. Dbejte proto na to, aby měl pes dostatečnou motivaci pro proběhnutí tunelu rovně dopředu. Za větrného počasí s látkovým tunelem buď vůbec necvičte, nebo požádejte někoho, aby látkovou část přidržel v přímém směru. Pokud by se Vám pes v látkové části náhodou zamotal, rychle mu pomozte ven a povzbuďte ho. Pro mnoho psů bývá tento okamžik natolik traumatizující, že se pak začnou látkového tunelu obávat, proto se tomu snažte předcházet.
Slalom (Slalom): Patří mezi nejobtížnější překážky v agility. Existuje několik způsobů nácviku této překážky, mezi nejpoužívanější patří tzv. ulička a nácvik slalomu s ukazováním, který se většinou praktikuje u nás. Raději použijte zpočátku méně tyček (6) a až pes pochopí princip slalomu, přidejte další. Navádějte psa tak, aby měl první tyčku po levé straně. Do ruky vezměte hračku nebo pamlsek, stoupněte si čelem ke psu, který sedí hlavou těsně za první tyčkou. Ukazujte rukou s hračkou psovi. Je lépe si zkusit předem provlnit ruku slalomem, jdete-li ho pozpátku. Zpočátku veďte psa jednou po pravé, jednou po levé ruce - a dost. Slalom cvičte často, ale vždy jen v krátkých časových úsecích, abyste udrželi psovu pozornost. Počítejte s tím, že základní nácvik slalomu trvá několik měsíců. Buďte trpěliví a dávejte si velký pozor na to, jak psovi ve slalomu ukazujete - špatné ukazování bývá nejčastější příčinou problémů při nácviku slalomu. Často používejte povel pro slalom a chvalte psa za každý pokrok. Podél slalomu se pohybujte pokud možno ve stejném tempu a vzdálenosti, psovi to pomůže držet ve slalomu rytmus. Až bude Váš pes slalom s jistotou překonávat na ukazování, začněte ho vést k větší samostatnosti - používejte povel, ale nepředklánějte se a neukazujte. Pokud pes projeví snahu slalom překonat (i kdyby udělal jen jedno nebo dvě tempa), nadšeně ho pochvalte, odměňte a povzbuďte ho k další práci. Při troše trpělivosti a důslednosti psa za pár měsíců naučíte celý slalom.
Zónové překážky (Nahoru; někdo má pro každou zvláštní povel. Hodně psovodů má speciální pro houpačku - Houpačka, Bum, Wippe, což je logické, neboť zatímco na kladinu pes plynule a rychle vybíhá, na houpačce se musí zhruba za polovinou zastavit a ze svého zorného úhlu zpravidla není schopen předem rozpoznat, zda jde o kladinu či houpačku a svou rychlost tomu přizpůsobit): Na barevně odlišené konce (zóny) áčka, kladiny a houpačky musí pes šlápnout alespoň jednou tlapkou (v tréninku alespoň čtyřmi). Áčko je lépe zpočátku rozložit (je to výhodnější pro nácvik kontaktních zón). Vysílejte psa na áčko alespoň ze dvou metrů (malé psy raději z větší vzdálenosti), aby se na něj naučil nabíhat, a ne vyskakovat. Na kladině a houpačce zpočátku psa jistěte proti pádu. Houpačku nezařazujte při prvních cvičeních a požádejte někoho o přidržení houpačky, aby se sklopila velmi pomalu. U všech zónových překážek dbejte na to, aby pes sešel až na úplný konec překážky. Jsou to jediné překážky, kde je právě proto vhodné začít na vodítku.
