Základní kynologická organizace Vysoké Mýto
|
Sportovní výcvik V naší organizaci se snažíme naučit psovody správně zacházet se psem a používat správnou metodiku při učení jednotlivých cviků. Radíme, jaké mají používat povely a hlavně kdy je mají použít, a také to nejdůležitější, za dobře provedený cvik psa velice pochválit slovně, hrou či pamlskem. Snažíme se psovodům vštípit zásadu, že při správné spolupráci psovoda se psem je nejdůležitější vzájemný pozitivní vztah a důvěra a v nemalé míře také motivace psa. Pod vedením instruktorů probíhá všestranný výcvik (stopa, poslušnost, obrana) jak individuální formou, tak i skupinově. Instruktoři vám rádi ve všem poradí, ale je jen na vás, do jakého konce výcvik dotáhnete. Důslednost a trpělivost vždy přinese své ovoce. Ve sportovní kynologii se cvičí všestranný výcvik, který se skládá ze stopy, poslušnosti a obrany. I malá plemena cvičí stopu a poslušnost a k tomu i další speciální cviky.
Několik obecných zásad výcviku psa
Stopa: Pes má z hlediska anatomické stavby a fyziologické schopnosti čichového ústrojí vrozenou schopnost sledovat a rozlišovat různé pachy, včetně pachů člověka. Naším úkolem je při výcviku tyto dispozice účinně a cílevědomě rozvíjet a tříbit. A to není vůbec lehká práce, zde nemá místo netrpělivost, nervozita, hrubé zacházení se psem, ale ani neznalost problematiky ze strany cvičitele-psovoda. Zpočátku psa učíme vypracovávat stopy svého psovoda, neboli stopy vlastní, později i stopy cizí. Kladené stopy jsou různé délky a stáří, podle stupně vycvičenosti.
Poslušnost: Psa bychom cviky poslušnosti neměli moc unavovat a po každém splněném cviku je vhodné ho odměnit menším pamlskem. Není účelem psa zasytit, ale povzbudit. Každý cvik se opakuje maximálně třikrát a po jeho skončení se se psem pomazlíme, potaháme o hračku, peška nebo mu hodíme balónek. Prostě se u psa snažíme nenásilně udržet zájem a dobrou náladu. Pes se naučí například přijít na zavolání, přinášet předměty (aport), zůstat na určeném místě odložení, atd.
Obrana: Nedílnou součástí sportovního výcviku je také obrana. Neučí se zde žádné agresivitě psa vůči lidem, ale právě naopak se snažíme, aby vše probíhalo spíše formou hry a s využitím kořistnického pudu. Důležitá je důvěra psa ve figuranta a naopak. Je-li obrana vedena správným směrem, tak psy neuvěřitelně baví a vybíjí si na ní přebytečnou energii. Čím je pes vycvičenější v obraně, tím bezpečnější a předvídatelnější jsou jeho reakce. Stává se sebejistým a dokáže dokonale rozlišovat různé situace v běžném životě.
Jak často cvičit a kolik? Neexistuje plemeno, které by se nemuselo cvičit. Cvičit by se mělo tak dlouho, dokud to baví oba - psa i psovoda. Jakmile výcvik přestane jednoho z nich bavit, je třeba udělat změnu. Vydat se například na procházku. Další zásadou, kterou je třeba se řídit, je, že pokud pes splní cvik na výbornou, neměl by se ihned opakovat. Vždy je nutné končit cvičení v nejlepším. Cvičit by se mělo aspoň trochu každý den, třeba jen v rámci normální procházky, a nejlépe to, co psovi dělá největší problém. Dlouhé přestávky (několikadenní) u nedocvičených cviků nejsou vhodné. Snažme se hned od prvního cviku dodržovat důslednost a je třeba vytrvat, i když se zdá, že se to nelepší. Uvědomte si, že cvičíte hlavně pro radost, Vaši i psa.
|
